Příběhy ze života

  Vážení přátelé, nabízíme Vám k přečtení podivuhodnou cestu bratra Josefa Chalupy, který zažil II SVĚTOVOU VÁLKU jako mladý muž. 

 

Josef Chalupa.doc (88,5 kB)

 Můj příběh - Michal Hlaváček

 

Uvěřil jsem, když my bylo 15 let na jednom z křesťanských táborů. Žiji v křesťanské rodině, která mě již od malička vedla k Bohu. Věřil jsem vždy, ale znáte to určitě všichni, říkal jsem si „teď jsem ještě mladý, teď si budu ještě užívat, mám přece času ještě dost,“ a tak jsem se nikdy neodevzdal Bohu.

Když mi bylo 13, byl jsem na jedním z křesťanských táborů ve Vsetíně, povím vám, Byl to úžasný pocit, seznámit se s někým kdo mě nezná.Bylo to na týden a navíc, Kyjov a Vsetín jsou velmi daleko vzdáleny od sebe, což znamenalo, že sem si mohl dělat cokoli. Na tomto táboře jsem se dozvěděl nové věci o Ježíši, ale moc mě to tehdy nebralo a popravdě vůbec si na nic z večerních programů věnovaným právě vyučováním o Ježíši nepamatuji. Na táboře jsem se velice bavil a taky poznali dobré přátelé, proto jsem se týden už po táboře těšil, že tam pojedu příští rok znovu. Jakmile jsem přijel podruhé na tábor, velice rychle jsem změnil názor, protože jako malý jsem nesnášel malé děti a tam jich bylo požehnaně. Měl jsem rád klid a ve všem pořádek, ale tenkrát jsem se rozhodl, že kvůli nim na tábor příště již nepojedu. Příští rok jsem jel taky na tábor, ale ten již byl od 15 let. Tady jsem se setkal s něčím úplně jiným, než můžete znát. Bylo to tu pro mě úplně nejvíc super místo na světě. Setkal jsem se tady úplně s jiným přístupem lidí a taky víc jsem poznal Ježíše. Tábor byl taky Křesťanský a celí ten týden po večerech jsme rozebíraly téma „reedem“, které znamená v překladu „znovuzrození“. Od začátku týdne jsme hrály také hru jménem „Bratříčci a sestřičky“, ve které bylo úkolem dávat celý týden dárky svému bratříčku nebo sestřičce, kterého jsme si na začátku tábora vylosovaly. Vylosoval jsem si dívku, která byla tehdy úplně jiná než ostatní dívky na celém táboře. Na nic si nehrála a něco mě od začátku na ní velice přitahovalo. Doslova jsem se během týdne do ní zamiloval. Ale bylo tam v ní něco, co mě tehdy doslova uchvacovalo. Byla to její víra v Boha, ale takovou víru jsem do té doby nikdy nepoznal, úplně to z ní vyzařovalo, jak Ježíše miluje. Když jsme šli 5. den na dlouhý výšlap a já s ní měl možnost mluvit, slovy se ani nedá popsat, jak Bůh skrze ni jednal. Večer, když jsme došly zpět na hotel, byl jsem tak omráčen láskou, že jsem utekl od všeho na balkón a začal jsem vyznávat modlitbu spasení. Byla to velmi nepopsatelně velká radost, která mě odpoutala od veškerých pout a nedá se to srovnat s žádnou radostí tady, kterou jsem kdy měl možnost poznat. Tehdy jsem měl takovou radost, až jsem dokonce plakal. Vím, že toto byl nejlepší krok, který jsem kdy v životě udělal.

Další večer hned po skupinkách jsme měli možnost přijmout Ježíše, řekl jsem si „No co, takto ještě stvrdím“. Když jsem znovu přijímal Ježíše a zjistil jsem co je to modlitba spasení, došlo mi, že tehdy na balkóně jsme ty slova, kterými se Ježíš vyznává, řekl, modlitbu spasení jsem nikdy neznal ani jsem o ní nikdy neslyšel, nebo jsem to alespoň vždy ignoroval.

 

Jak jsem prožila křest

 

Už když jsem chodila na přípravu ke křtu, tak jsem se moc těšila na neděli, kdy budu pokřtěná. V neděli ráno ve shromáždění jsem byla trochu nervózní, ale moc jsem se těšila. Uvědomila jsem si, že vstoupením do vody symbolizuji vstup do hrobu, smrt starého člověka. Samotné ponoření do vody a když jsem vycházela z vody, prožívala jsem velkou radost z toho, že se stávám Božím dítětem a mám naději na vzkříšení k věčnému životu. Věděla jsem, že začínám nový život už tady na zemi a mám ho s Pánem Ježíšem. V bibli čteme v Marek 16, 16: „ Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen, kdo však neuvěří, bude odsouzen.“ Jsem vděčná Pánu Ježíši, že jsem toto mohla prožít.                                            

                       

                                                               Simona Wernerová

 

můj příběh.rtf (8,3 kB)  Soňa Polášková

studie knizky.rtf (8,8 kB) Soňa Polášková od Joyce Meyer

bez krve vyliti.rtf (4,4 kB)  Soňa Polášková

Kontakt

Sbor Církve bratrské v Kyjově Urbanova 716 Kyjov
GPS: N 49°0'39.909",
E 17°7'40.609"
518 612 610 kyjov@cb.cz